Letošní biologická expedice se uskutečnila do Bílých Karpat a Chřibů. Její skrytý název by mohl být „Putování za orchidejemi a jinými vzácnými rostlinami“, protože jsme v průběhu expedice měli to štěstí, že jsme viděli jedinečné skvosty naší přírody – například kriticky ohrožený tořič čmelákovitý (Ophrys holoserica), střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) či kriticky ohrožený hadinec červený (Pontechium maculatum). Program celé expedice byl připravován v průběhu celého roku, organizátoři podnikli cesty do uvedených oblastí, přesně zmapovali „terén“. Podařilo se tak připravit mimořádně nabitý a atraktivní program, který si všichni účastníci náramně užili. Pojďme si expedici blíže přiblížit.
Na expedici jsme vyráželi „expedičním“ autobusem ve středu 28.5. 2025 v 6,30 od Gongu v Dolní oblasti Vítkovic a už v 9 hodin jsme navštívili Archeoskanzen v Modré, a pak se přesunuli na krásnou vedlejší expozici Živé vody, kde jsme se podívali „pod hladinu“ zdejšího rybníku. Kolem průhledného tunelu proplouvaly naše původní i vysazované druhy ryb, které jsme obdivovali v přirozeném prostředí. Zvláště nás zaujaly obrovské jeseterovité ryby. Následoval přejezd kolem Velehradu do Chabaně, kde nás čekal sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum). Ne jeden. Jeden z nich byl ale skutečně obrovský, přes 40 m, jak dokládá fotografie.
Hned po poledni jsme navštívili Buchlovice a prohlédli si zdejší krásný zámek, který patří k nejvýznamnějším barokním šlechtickým sídlům na území České republiky. Následovala skoro dvouhodinová prohlídka zámeckého parku, s ohromujícím množstvím dřevin. V závěru prvního expedičního dne jsme pod hradem Buchlov přejeli na botanicky velice významnou lokalitu, NPR Strabišov – Oulehla, v katastru obce Chvalnov - Lísky, která se nachází v Chřibech. Zde se nám podařilo v ekotonu pole/louka najít např. střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus). Největším naším objevem byl vstavač trojzubý (Orchis tridentata) vyskytující se jen na třech lokalitách v ČR. Pak nás již čekal přejezd do místa ubytovaní v Penzionu Mičulka v Blatničce a skvělá večeře. A úplně večer probíhalo večerní čtení pověstí z Buchlovska, které si zájemci náležitě užili.
Druhý den začal hodinovou plavbou po Baťově kanálu z Veselí nad Moravou, což byl skvělý zážitek. Dozvěděli jsme se při tom mnoho zajímavostí z historie této vodní stavby a dopravy na ní.
A už jsme vyhlíželi další bod naší cesty. Tím byl nenápadný kopec, lehce převyšující nadmořskou výškou 300 m n. m., který se jmenuje Žerotín. A proč nás tak zajímal? Na jeho stráních jsme žákům vysvětlili, co obnáší termín management přírody. Žáci viděli krásnou květnatou louku, která ještě před lety byla polem. Dále se v této souvislosti dozvěděli o nutnosti řízeného sečení bělokarpatských luk, abychom mohli zachovat jejich jedinečnost a bohatství nejen rostlin, pro které jsou chráněny. Při výstupu na Žerotín jsme se zastavili u památného stromu Adamcovy oskeruše, jehož stáří se uvádí kolem 400 let. Oskeruší se v této lokalitě nachází více, vede kolem nich oskerušová naučná stezka.
Na Žerotíně jsme obdivovali stepní karpatskou květenu a jedinečné šípákové doubravy (dub pýřitý, šípák Quercus pubescens), narazili jsme i na chráněnou zárazu (Orobanche sp.).
Na jiném místě se nám poštěstilo vidět samečka roháče obecného (Lucanus cervus).
Foto: K. Kodajová
Celý kopec je krásnou přírodní památkou s nádhernými výhledy daleko do krajiny.
Druhý den jsme uzavřeli návštěvou Domu přírody Bílých Karpat ve Veselí nad Moravou. Nejprve s průvodcem, poté sami, jsme si důsledně prošli zdejší expozici věnovanou bělokarpatské přírodě. Tím by se dalo poznávání krás v průběhu druhého dne uzavřít. Ale nebylo tomu tak. Po večeři jsem ještě, před pokračováním čtení o buchlovských pověstech, vyrazili na chvíli do terénu a obdivovali další skvost naší květeny, a to kriticky ohrožený hadinec červený (Echium maculatum).
Poslední expediční den začal komentovanou prohlídkou unikátní technické památky nad obcí Kuželov, kterou je větrný mlýn stejného jména. Následoval přesun do Velké nad Veličkou a předposlední zastavení naší expedice – Zahrady pod Hájem, lokalita se starými ovocnými stromy a travními společenstvy s orchidejemi. Právě zde jsme obdivovali již zmiňovaný tořič čmelákovitý (Ophrys holoserica) a další orchideje. No a na závěr jsme ještě navštívili v Bzenci-Přívoze NPP Váté Písky – „moravskou Saharu“. Zde žáci viděli zase jinou květenu, kde jedním z vrcholů byl kriticky ohrožený druh, a to kavyl písečný (Stipa borysthenica) či krásná divizna brunátná (Verbascum phoeniceum). Kromě rostlin účastníky expedice zaujaly dva zvířecí klenoty naší přírody – dudek chocholatý (Upupa epops) a ještěrka zelená (Lacerta viridis). V samém závěru expedice zde byly pozorovány larvy mravkolva skvrnitého (Euroleon nostras) při charakteristickém způsobu lovu v písečných jamkách. Kolem půl osmé večer se již všichni zdárně shledali se svými blízkými zase v Ostravě.
Další krásná expedice tak byla u konce. Její důsledná příprava, naplánování, otestování časů přesunu mezi lokalitami i průzkum jich samotných, jsou aspekty, které se zákonitě projevily v kvalitě expedice. A tom, že se expedice vydařila, svědčí nejen spokojenost organizátorů, ale především i pozitivní reakce jejích účastníků, našich žáků. Což ostaně dokresují komentáře níže.
Velké poděkování náleží paní Mgr. Ivaně Češkové ze spolku Proxima, která prostřednictvím tohoto spolku přispěla výrazně na náš „expediční“ autobus, čím podpořila naše badatelsky nadané žáky.
Postřehy účastníků:
Štěpánka Nyklová:
Biologická expedice do Bílých Karpat pro mě byla rozhodně velkým zážitkem, který byl plný nových zajímavostí a informací (nejen) ze světa rostlin. Líbila se mi večerní výprava za vzácným hadincem i napínavé hledání vzácných orchidejí na loukách. Stejně jako ostatní musím poděkovat pánům profesorům za skvěle zorganizovaný program i večerní aktivity, které krásně zpestřily naší expedici.
Katarína Kodajová:
V rámci biologické expedice mě nepřestávalo udivovat zapálení profesorů Vondráčka a Adamuse při horlivém výkladu o obrovském množství různých tvorů a rostlin. Nejvíce mi v hlavě utkvěla informace o bohatství na druhy rostlin v Bílých Karpatech (1. na světě na m²) a možnost spatřit na vlastní oči rodinu praturů. Avšak nenechte se mýlit, expedice nebyla pouze biologická, zamířili jsme i do historie na zámku, ve mlýně a ve skanzenu z 9. století, kde jsem se dověděla, že před 1200 lety bych nebyla na expedici, nýbrž bych ve svých 17 letech pravděpodobně byla poloslepá matka 4 dětí ve středním věku.
Viktorie Jandačková:
Díky biologické expedici jsem se dozvěděla plno zajímavostí, např. jsme viděli rostlinku, která nefotosyntetizuje. Nebo jsme viděli nádherné louky plné orchidejí. Nešlo však jen o biologické poznatky, ale program byl proložen i prohlídkou zámku v Buchlovicích nebo návštěvou muzea, kde jsme si mohli projít vesnicí z 9. století. Program byl tím pádem pestrý a opravdu intenzivní.
Pavel Barta:
Biologická expedice do Velkých Karpat byla zážitkem plným nových poznatků. Nejvíce mě nadchlo večerní bádání, které přineslo mnoho zajímavých pozorování. Děkuji panu Adamusovi a Vondráčkovi za skvěle zorganizovaný program.
Václav Šindelář:
Biologická expedice do Bílých Karpat pro mě zcela určitě byla velkým zážitkem. Tamější kraj mě zaujal svou rozmanitou a mnohdy velmi vzácnou květenou, kterou jinde na území naší vlasti spatříme jen těžko. Proto ve mně zanechaly hlubokou stopu rostliny jako vstavač trojzubý, vstavač vojenský, střevíčník pantoflíček tořič čmelákovitý či hrachor panonský. Nádherná byla též večerní výprava přes vinice k hadincům červeným, které byly osvětleny zapadajícím sluncem, během níž jsme též objevili hlaváčky letní či krásně růžovo-modro-fialově zbarvený hrách setý. Expedice pro mě rozhodně byla obohacením o znalosti nových druhů naší flóry. Na závěr bych chtěl poděkovat všem svým kamarádům, bez nichž by cesta nebyla taková, jaká byla, a také pánům profesorům za program, který pro nás připravili, i za večerní čtení, které mě moc bavilo a rozesmávalo.
